|
| |
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Preference hlavních skupin opylovačů k funkčním vlastnostem květů
Malá, Karolína ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí preferencí hlavní funkčních skupin opylovačů vůči květním vlastnostem rostlin. Díky koevoluci a vzájemně vyvíjeným selekčním tlakům, se tyto dvě formy života na sebe začaly adaptovat a vytvářet znaky, na kterých je závislá budoucnost jejich života. Rostlina se snaží své opylovače zaujmout a zajistit tak svému druhu efektivní přenos pylu, respektive rozmnožení. K tomu, aby motivovala k návštěvě svých květů, slouží atraktanty. Pomocí těchto atraktantů poskytují opylovačům buď přímou odměnu (potrava, úkryt, plodiště), nebo odměnu v podobě smyslových vjemů (barva, vůně, morfologie). V poslední době se ukazuje, že největší vliv na výběr opylovače má barva květu, morfologie a typ potravinové odměny, kterou květ nabízí. Na základě preferencí vůči atraktantům můžeme uspořádat několik funkčních skupin, jejichž zástupci mají stejné nebo podobné volby. Klíčová slova Opylovací syndromy, opylovač, selekční tlaky, znaky rostlin, koevoluce, preference, věrnost, dvoukřídlí, blanokřídlí, motýli, brouci, ptáci, barva, morfologie, odměny
|
|
|
Srovnání reprodukčních parametrů středoevropských populací kriticky ohroženého druhu motýla - okáče skalního (Chazara briseis)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Kadlec, Tomáš (oponent)
Okáč skalní (Chazara briseis) je motýl z čeledi babočkovitých (Nymphalidae), obývající převážně krátkostébelné suché stepi. Ve střední Evropě je kriticky ohrožený. V současnosti je proto předmětem mnoha ochranářských aktivit, a to včetně reintrodukcí. Při takových translokacích jedinců je důležité, aby původní a zdrojová populace byly sobě ve všech ohledech co nejpříbuznější. V této práci proto byli chováni jedinci dvou forem tohoto druhu, Ch. briseis pannonica (rakouská populace) a Ch. briseis bataia (česká populace), a byly zaznamenávány jejich reprodukční charakteristiky a sledovány rozdíly mezi těmito dvěma formami. Během dvou sezón se podařilo úspěšně rozmnožit 5 rakouských a 8 českých samic. Rakouská a česká populace se mezi sebou lišily hlavně v načasování líhnutí dospělců a začátku kladení samic - rakouští jedinci jsou fenologicky posunutí o týden až 14 dní dříve. Jednotlivé populace stejného druhu se mezi sebou mohou lišit také přítomností wolbachie (Wolbachia pipientis). Tato bakterie může ovlivňovat poměr pohlaví v populaci a také reprodukční chování jedinců. U české populace existovalo podezření na její přítomnost. Část české populace v chovu proto byla léčena antibiotiky, a reprodukční parametry byly následně porovnávány mezi léčenou (n = 8) a neléčenou (n = 7) částí populace. Dospělci...
|
|
|
Minující hmyz na dřevinách ve vybraných parcích v Brně a okolí
Flajzarová, Andrea
Ve třech parcích v Brně a jeho okolí (arboretum Mendelovy univerzity v Brně, arboretum Křtiny a lesopark Kalvárie v Bučovicích) byla v letech 2017 – 2018 sledována diverzita minujících motýlů na okrasných dřevinách. Cílem diplomové práce bylo zjistit druhové spektrum minujících motýlů, určit rozdíly v druhovém složení minujících motýlů na jednotlivých studijních plochách a odhadnout míru napadení hostitelských dřevin. Celkem bylo zjištěno 47 druhů minujících motýlů. Nejvíce druhů se vyskytovalo v arboretu Mendelovy univerzity (31 druhů), v arboretu Křtiny (19 druhů), nejméně v lesoparku Kalvárie (15 druhů). Nejvíce nalezených druhů náleží do čeledi vzpřímenkovití (21 druhů) a drobníčkovití (20 druhů), méně jsou zastoupeni minovníčkovití (2 druhy), bronzovníčkovití (2 druhy), předivkovití (1 druh) a pouzdrovníčkovití (1 druh). Nejvyšší početnosti dosahovaly druhy klíněnek, především Cameraria ohridella na Aesculus hippocastanum, Phyllonorycter platani na Platanus acerifolia a Phyllonorycter issikii na lípách rodu Tilia. Proti těmto druhům by měla být zacílená případná ochrana hostitelských dřevin. Nejvíce druhů minujících motýlů bylo nalezeno na dřevinách Quercus robur, Fagus sylvatica, Quercus faginea, Quercus pubescens, Carpinus betulus a Ulmus glabra.
|
|
|
Sezónní dynamika a početnost nesytky jabloňové a nesytky rybízové v okolí Lysic
Pavlíčková, Kristýna
V květnu až srpnu roku 2017 byl pomocí feromonových lapačů sledován výskyt nesytky jabloňové (Synanthedon myopaeformis Borkhausen, 1789) a nesytky rybízové (Synanthedon tipuliformis Clerk, 1759) v okolí Lysic. Během pokusu byl porovnáván jejich výskyt v intenzivně (Lysice) a extenzivně (Lažany) pěstovaných porostech jabloní a rybízu, a na starších a mladších výsadbách. V Lažanech byl zjišťován i nálet samců v průběhu dne. V zimě 2017 a 2018 byl hodnocen výskyt housenek nesytky rybízové v prutech rybízu. Celkem bylo na obou lokalitách odchyceno 223 jedinců nesytky jabloňové a 281 jedinců nesytky rybízové. Ve vyšší početnosti byly oba druhy zjištěny v intenzivně pěstovaných porostech na starších a poškozených dřevinách. Samci nesytky jabloňové naletovali do feromonových lapačů od 26. května do 9. srpna, v nejvyšší početnosti byly odchyceni kolem 20. července. Samci nesytky rybízové naletovali do feromonových lapačů od 31. května do 28. července, s maximem kolem 10. června. Samci obou druhů byli odchytáváni od 9 do 19 hodin, samci nesytky jabloňové v nejvyšší početnosti v 11 a 13 hodin, samci nesytky rybízové ve 13 hodin. Během zimní kontroly byla nalezena jediná živá housenka nesytky rybízové. Na rostlinách nebylo zjištěno poškození způsobené sledovanými druhy nesytek, a proto nejsou nutné regulační zásahy.
|
|
| |
|
|
How universal are reserve design rules? A test using butterflies and their life history traits
BARTOŇOVÁ, Alena
Tato práce testuje platnost ustanovených "reserve design" pravidel - způsobů, jakými jsou plánovány přírodní rezervace. Použili jsme seznamy druhů denních motýlů pro 125 českých Národních přírodních rezervací a Národních přírodních památek. Analýza funkčních vlastností druhů pomocí multivariátní statistiky odhalila odezvu motýlích společenstev na různé geometrické charakteristiky rezervací a jejich heterogenitu. Práce ukazuje, že různé druhy motýlů vyžadují různé vlastnosti rezervací v závislosti na druhových funkčních vlastnostech.
|
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
| |
host ::
RSS.